Každý z nás se zrodil, respektive narodil. My, jako lidé, si to samozřejmě nemůžeme pamatovat. Bolest, pláč, tma a pak najednou světlo. Jsme dlouho odkázáni na svou matku-rodičku, hlavně fyzicky a fyziologicky, protože nás v první fázi života krmí a stará se o nás. Jin vítězí na Jangem. Otec je odsunut stranou, ale ne moc a s přibývajícím věkem se vše mění.
Zrození je asi lepší pojmenování než narození, alespoň podle mě. Zrození v Second Life je úplně něco jiného. Není to výsledek náhody, což v RL je vždy. Člověk neví, která spermie a v kterém okamžiku doputuje tam, kam má. Prostě, jasně řečeno, po splnění, respektive vyplnění něčeho se stáváte obyvatelem či kýmsi, který vstoupí (je zrozen) do Second Life.
Avšak odlišnosti od RL jsou zřejmé. Nerodíme se, respektive jsme se nenarodili nazí. Nikdo z nás. Máme všechny plně funkční atributy jako člověk. Dokážeme se pohybovat, dokážeme psát a dokážeme i mluvit. Naše nahota není, protože jsme dostali nějaké oblečení a nějaký vzhled do začátku.
Přesto je to „tabula rasa“.
neděle 12. července 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat