Dlouhá cesta - Bod osm - Kurzy nováčků

„Vědění je moc.“

Učíme se celý život. Ať už chceme nebo ne. Někdy je to spontánní věc, jindy se k tomu musíme donutit. To znamená, že musíme navštěvovat nějaké vzdělávací zařízení, což je obvykle škola. Začíná to někdy mateřskou školou a pokračuje přes základní školu až vyšším typům vzdělání. No, a poté nastupují různé další způsoby vzdělávání, jako jsou samostudium, kurzy až po univerzitu třetího věku.

Prostředí Second Life je jako stvořené k tomu pořádat kurzy, semináře, porady, apod. S příchodem voice chatu se dostalo vzdělávání a komunikace na kvalitativně jinou úroveň. No, i když někdy výrazivo a styl mluvy u některých avatarů silně pokulhávaly. Mimochodem, víte, že když Linden Lab avizoval implementaci voice chatu do prostředí SL, objevily se obrovské protesty, a to i ve formě demonstrací? Přesto všechno v srpnu 2007 jste mohli komunikovat s ostatními avatary svým hlasem.

A tak dnes už není problém používání hlasu při různých aktivitách v SL. 8. březen 2008 byl pro mě zlomovým. Měl jsem totiž přednášet na prvním kurzu ze série přednášek pro nováčky v naší komunitě ve městě Bohemia. Samozřejmě to bylo bez voice chatu, ale pouze textově, z ryze racionálních důvodů, ne všichni ho měli a chtěli nebo uměli ho používat, včetně mě. Tím, že jsem psal textově, bylo to náročnější na přípravu i vedení celé přednášky. Bohužel nemám z té doby žádné fotky, ale přednáškový sál v budově Telefónica O₂ byl dost plný. A o čem jsem tam vlastně mluvil, tedy psal? Zde je pro zajímavost sylabus té přednášky:

1. Co je to Second Life (SL)?
1.1. Obecné představení tohoto fenoménu.
1.2. Historie.
1.3. Definice některých pojmů.

2. Prostředí SL
2.1. Terén – sims, islands, prostor, plocha, objekty.
2.2. Avatar – živé bytosti, možnosti.
2.3. Komunikace – jazyky, média.

3. Vstup
3.1. Hlavní portál SL.
3.2. SL client (prohlížeč).
3.3. Zabezpečení.

4. Co se dá dělat v SL?
4.1. Vydělávání – peníze, camping, surveys, Earn2Life, práce.
4.2. Komunikace s avatary.
4.3. Zábava.
4.4. Tvorba objektů. Stavení.

5. Etika a chování v SL
5.1. Otázka věku avatara v RL.
5.2. Vzájemné chování mezi avatary.
5.3. Zbraně, násilí, zákazy.

6. Premium Account

Ta série kurzů později pokračovala na další témata a jak je vidět dnes, pro velký zájem se některé opakují, za všechny uvedu příklad – scriptování.

Vlastně teď si uvědomuji, že bych se pro představu mohl na chvíli převtělit do podoby avatara, kterého jsem měl na té přednášce.

Lag

Je krásné slunečné ráno a já se po dlouhé době opět řítím ku Praze. A je to opět v pohodlí mezinárodního vlaku EC Carl Maria von Weber, který míří z blízké Vídně, přes moji milovanou Moravu, dále českou kotlinou do Prahy a pak dále na Berlín a končí v Ostseebad Binz v sousedním Německu.

Po počátečních nesnázích způsobených obvyklým zpožděním vlaků však už jsem uvnitř a plně si užívám jízdy 1. třídou a lehkou druhou snídani v jídelním voze. Za okny se míhá osluněná krajina plná polí, která už vydala své plody, a tak jen kontrast hnědé (pole) a stále ještě zelené (stromy a tráva) věští, že léto ještě neskončilo a podzim se nepřiblížil. Právě jsme opustili Moravu příjezdem do stanice Česká Třebová.

Jelikož vystupuji až v Praze, překonám tak čistou vzdálenost 262 km = 262 000 m. Pro představu je to vzdálenost cca 1023 simů v Second Life, ale o bychom se museli pohybovat po hraně čtverců jedním směrem. Je otázka, kde bychom skončili. Jedno je jisté přesun by trval několik sekund, na rozdíl od RL, kde to trvá asi 2 h 48 min.

V jednom filmu Luc Bessona se říká: „Čas nehraje roli.“ Bohužel tahle premisa neplatí ani v RL, ani v SL. Jsme na čase závislí. Dokonce jsme si ho sami vymysleli. Nevyplývá z žádných fyzikálních zákonů nebo jiných fyzikálních vlastností světa našeho a světů jiných.

Zničehonic vlak zastavil někde v pustině. Vedle nás vedou koleje někam jinam, kde se však čas asi zastavil. Ty koleje tam sice jsou, ale zarostlé býlím a plevelem. Sakra, zpoždění se zvyšuje o dalších 20 minut až na celkových 50 minut. Á, nejsme v tom sami! Vedle nás zastavuje Super City Expres Pendolino a tak jsme ztraceni v pustině všichni. Jakmile se rozjedeme, registruji poetický název tohoto místa. Sedlíšťka. No není to nádhera?

V zápětí mě napadla analogie předcházející situace se světem SL. To je přece „lag“! Tom Boellstorf ve své knize píše:

… small talking about lag is like talking about the weather in rl [1].
(malé povídání si o lagu je jako povídání si o počasí v RL)

Lag exited because Second Life, like all “massively multiply” virtual worlds during my fieldwork, was based on a “client-server” architecture, where most of the virtual world was housed on servers rather than the personal computers of residents [2].
(Lag existoval, protože Second Life, stejně jako všechny masivně znásobené virtuální světy během mé práce v terénu, byl založený na “klient-server” architektuře, kde většina virtuálního světa byla umístěna na serverech spíše než na osobních počítačích rezidentů.)

It is therefore incorrect to assume that “everything in the new computer world is temporary and fleeting. … Time is now a resource, not a reference point.”[3]
(Je proto nekorektní předpokládat, že „všechno v novém počítačovém světě je dočasné a pomíjivé. … Čas je nyní prostředek, ne referenční bod.“

Nemohu se pohnout z místa, ani v čase, ani v prostoru. Jsem jako nováček, newbie. Naprosto holý. Nic nemá. Neví, co se děje. Jak to funguje. Je naděje?

Ano, kurzy nováčků.

Literatura:

1. T. Boellstorf: Coming of Age in Second Life An Anthropologist Explores the Virtually Human, Princeton University Press, 2008, p. 102
   
2. ibid, p. 103
   
3. ibid, p. 105

(Zapsáno v jídelním voze EC Carl Maria von Weber, 9.9.2009. K jídlu byla pražská omeleta s opékanými bramborami a podávalo se Chardonnay, mešní víno z Arcibiskupských zámeckých sklepů v Kroměříži)

Dlouhá cesta – Bod sedm – Podpora

Nikdo není vševědoucí a nikdo také neví všechno. Second Life je velmi rozsáhlý a strukturovaný svět. Právě proto se v něm napoprvé zorientovat není lehké. Samozřejmě základní až pokročilé znalosti práce s PC, Internetem nebo hraní MMORPG až k jazykovým znalostem, hlavně angličtiny, to všechno je velkou výhodou při vstupu nováčka do SL.

Ale, co ti, kteří nejsou v mnoha výše zmíněných věcech zběhlí? Na tenhle případ se přesně hodí rada mého středoškolského profesora chemie, kterou se od té doby, kdy nám ji na hodině chemie řekl, řídím celý život. A jak zní? „Student neví, student nahlédne.“ Na naši otázku totiž už někdo někdy dopovídal, už se někde řešila. Než se teda zeptám, tak:

1. zkusím najít odpověď na webu
   
2. zkusím najít odpověď v manuálu
   
3. zkusím najít odpověď ve FAQ
   
4. zkusím najít odpověď experimentováním
   
5. zkusím se zeptat zkušenějšího kamaráda
   
6. zkusím zjistit ze zdrojového kódu (jste-li programátor)
   

Aplikace těchto bodů na SL je určitě možná, snad s jednou výjimkou. Bod 1, to jsou jednoznačně různé webové stránky, blogy a diskusní fóra, která se SL zabývají.

Bod 1 by se dal spojit s body 2 a 3, tj. 1 + 2 + 3 = www.secondlife.com, tedy oficiální web. Co nabízí navíc jsou oficiální blogy SL a hlavně názorné videotutoriály, které lze prohlížet přímo na webu, na YouTube nebo si je stáhnout do počítače a kdykoliv se k nim vrátit.

Bod 4 je rozhodně zajímavý. Sám jsem ho používal několikrát. Není nad to, když na něco přijde člověk sám a ono i funguje! No, není to nádhera! Nesmíte to však vzdát hned po prvním neúspěchu. Např. ve vědeckém bádání neznamená, že když se dostanete do slepé uličky, že to znamená neúspěch. Ne! To je jednoznačně pozitivní výsledek, který říká, že tudy cesta nevede. Chce to jen zanalyzovat celý postup a nalézt chybu.

Bod 5 je určitě důležitý. Ale i když se ptáte dobrého kamaráda, musíte se zeptat správně, aby jste nevypadali jako blbec. U dobrého kamaráda by vám to prošlo, ostatní vás stejně budou považovat za loosera.

Bod 6 je asi pro programátory, třeba v případě psaní skriptů pro SL objekty.

Celé tohle se dá 100% aplikovat na Technickou podporu, která funguje na našem simu v městě Bohemia. Tam se každý večer u Infobodu potí jeden člen týmu (včetně mě) a snaží se odpovídat i na otázky, které jsou velmi primitivní a snadné, i když odpovědi lze nalézt jinde. Přesto členové týmu s velkou trpělivostí odpovídají.

Na závěr bych jako povinnou četbu doporučil článek na webu – Jak se správně ptát. Je sice zaměřený na trošku jiné téma, ale je plně aplikovatelný na ptání se v SL. Je v angličtině zde nebo v češtině zde. Doporučuji rozhodně přečíst.