středa 30. prosince 2009

Rituály

Pláň zjizvenou rýhami pokrývá sníh. Sněhové vločky se snášejí k zemi v rudé záři slunce na obzoru. V nekonečné bělosti se skrývá malá oáza klidu. Osamělý dům a ztracený člun jen připomínají čistotu a prostotu ducha člověka samého a jeho pokoru, které nám dnes tolik v tomhle rozeklaném světě chybí.

Toto si připomínám každý rok v čase vánočním. Denní rituály, které provádíme každý den po celý rok, najednou dostávají jiný rozměr. Jakoby bychom se s blížícím koncem roku měnili a snažili se zpomalit svůj běh života a zamýšlet se nad sebou.

Zdobení vánočního stromečku patří k jedněm z těch rituálů. Na první pohled se zdá, že je to každý rok stejné, ale není tomu tak. Vždycky vzpomínám, jak jsme se setrou, když jsme byli malí, zdobili stromeček, který táta přinesl z lesa. Později se to změnilo. Koupili jsme umělý a máme ho dodnes. Ty dětské baňky a lampičky ve tvaru červených muchomůrek jsou možná směšné, ale přesto je mám moc rád a v podstatě další generace, tedy děti mojí sestry, je mají moc rády také.

I Second Life je plný rituálů, i když si to možná nepřipouštíme. Možná existují pouze na hranicích našeho vnímání. Někde tam, kde už naše oči, či jiné smysly nemohou dosáhnout. Je to právě to rozhraní mezi tím, co už je a není reálné nebo virtuální.

Toto je můj poslední příspěvek v letošním roce. Chci vám všem, kdo se sem zatouláte, popřát vše nejlepší do toho roku následujícího a doufám, že se potkáme i v SL.

Pokoj všem lidem dobré vůle.



neděle 20. prosince 2009

Ztráta

Každá věc má svůj začátek i svůj konec. Dnes vám představím jednu machinimu, která přesně vypovídá o smyslu první věty. Jedná se o konec jedné komunity v Second Life, konkrétně o zánik jedné velké lodi na China simu.

Hooqiqi Luik, který tuhle machinimu režíroval, řekl:

„Nejprve jsem myslel, že to bude bláznivá párty, tanec v ohni a smích chaosu. Ale ten moment, kde jsem viděl poškozenou loď rozpadat se na části, potápět se … slzy mi naplnily oči. To byl moment, kdy se vyjevila pravda: je to skutečné. Moje slzy byly skutečné, bolest je skutečná, láska je skutečná a naše vášeň pro život je skutečná“

„Loď zůstala hořet po celý měsíc než zmizela pod vodou.“

Po zmizení lodi Luik a China komunita našli nové místo, jejich virtuální domácí krb a třetí místo, ale Luikova machinima je jeho důkaz realizace toho, když loď začala hořet.

„My vždycky musíme nechat minulost za námi“, jak se Hooqiqi Luik vyjádřil, „pokračovat dál, zatímco nosíme všechno uvnitř sebe, ale pokračovat dál.“

(Zdroj: New World Notes)

there was a boat from Hooqiqi Luik on Vimeo.

úterý 15. prosince 2009

Věž

Čist, připraven se vznésti mezi hvězdy. (Dante Alighieri, Božská komedie – Očistec)
Že je možné vide v Second Life spoustu zajímavých a fantastických věcí, to už vím dávno. Za tu dobu, co tu jsem, jsem viděl tolik úžasného a naprosto překvapujícího, že jsem nepředpokládal, že mě ještě něco překvapí.

Na blogu The Alphaville Herald je rozhovor SL spisovatele na volné noze Marinera Trillinga s SL stavitelem Marinerem Trillingem. Celý rozhovor najdete zde. Předmětem rozhovoru je nejvyšší stavba v SL. Jistě si pamatujete, že jsem tu psal o nejrozlehlejším objektu v SL. Tím je loď SS Galaxy, která se rozkládá na 4 simech. V tomhle případě, je to obrovský sloup, postavený z asi 300 primů a sahá do výšky 2 mil, což je 3,22 km.

Rozhodl jsem to prozkoumat a tak jsem si tam zaletěl. Objekt se nalézá na simu Campus a vlastně tam přistanete hned blízko něho. Potom jsem se rozhodl si zaletět až nahoru a prohlédnout si svět a věž zblízka.

Je to trochu opojný pocit, když stoupáte vzhůru, míjíte různé skyboxy, sledujete mizící povrch simu. Je to až dech deroucí pocit, tak si uděláte pár zastávek. Jediný pohled vzhůru a konec v nedohlednu. Pokračuji ve stoupání a míjím postupně několik plošin, kde si lze odpočinout. Horizont už se ztrácí a hvězdy probouzejí svá světla. Dýchám ztěžka únavou a ani moje křídla už mě neposlouchají.

Konečně vrchol! Dosedám ztěžka na plošinu. Souřadnice z, tedy výšková, ukazuje hodnotu 4097! Sem snad smí jen andělé. Klidně postojím a naslouchám vzdálenému zpěvu hvězd.

SLUrl: Campus









Vánoce

Vánoce se slaví i v Second Life. Můžete poslav vánoční pozdrav i do Second Life a objeví se na vánočním stromečku na simu ARK. A jak na to? Použijte Email: xmas.message@gmail.com nebo napište na Twitteru "@SLVoice + Vaše zpráva a možná Váš pozdrav naleznete na stromečku. Oficiální stránku najdete zde.

SLUrl: ARK

(Zdroj: New World Notes)

pondělí 14. prosince 2009

Dokument

Informací o světě Second Life není nikdy moc. Teď se mi dostal do rukou článek na blogu New World Notes, kde je prezentován dokumentární film o SL. Je super natočený společností Studio Kanzen pro jejich SubPixel series.

Jste nováčci v SL a nevíte, co je SL a co se tu dá dělat? Tak to je machinima přesně pro Vás.



UPOZORNĚNÍ: Obsahuje sexuální obsah, který je však filtrován přes mírně rozmazanou grafiku, aby to neodporovalo ToC na YouTube! Plná verze je na oficiálních stránkách studia.

(Zdroj: New World Notes)

pátek 11. prosince 2009

Rozhodnutí

Každý den děláme nějaká rozhodnutí. Mnohdy je to rozhodnutí zásadní, jindy je zcela běžné, které děláme automaticky, bez rozmyslu. Často to jsou rozhodnutí bolestivá, která se nám vůbec nechce dělat. Zato příjemná uděláme bez mrknutí oka.

I já udělal v nedávné době několik rozhodnutí. To první bylo kupodivu spontánní. Dokonce jsem se k němu nutit. Byla to moje stará neřest. Zlozvyk, kterého jsem se dlouho nedokázal zbavit. Přestal jsem kouřit cigarety. Á, samozřejmě v RL, jak jinak!

Koukat se na svět je přece super nádhera! Druhé rozhodnutí bylo mnohem prozaičtější. Potřeboval jsem zimní boty. Dlouho jsem vybíral a nakonec jsem něco našel k mojí spokojenosti.

Srandy kopec je, že oboje je možné si užívat i v Second Life. Cigárko, doutník nebo dýmka a také super boty a jiné doplňky. Jen si je koupit. Nemáte starosti s tím, kde jsou uloženy. Snad jen, když by se inventář zbláznil a mizely v něm věci.

Říká se: „Do třetice všeho dobrého.“ Přesto moje třetí rozhodnutí bylo naprosto zásadní vzhledem k SL. Patřím k dlouhodobým obyvatelů naší české a slovenské SL komunity. Byl jsem tu u mnoha zrodů a mnoha zániků. Patří k nim i podpora nováčků. A právě tu jsem se rozhodl nadobro opustit. Myslím, že se už prostor pro pomoc vyčerpal a nadále setrvávat v týmu už mě neuspokojovalo.

Uvolnil se mi tak prostor pro brouzdání, potulování se a objevování krás Second Life. Příkladem je sim Peterhof s nádherným palácem z dob carského Ruska.

SLurl: Peterhof

úterý 8. prosince 2009

Dlouhá cesta – Bod deset – Časopis

„ ...stejně vzdálení od hvězd i od atomů rozšiřujeme své poznání, abychom uchopili jak velmi malé, tak velmi velké.“

Carl Sagan
Je to sice trochu delší pauza, ale vrátil bych se k mému putování v Second Life. Vlastně ani nevím, jak to začalo. Byl jsem kýmsi osloven, zda bych nechtěl pracovat v týmu, který připravuje nový a především první český in-world časopis. V té době jsem už psal svůj blog a tak nebyl velký problém nesouhlasit.

Když se na to dívám zpětně, tak si myslím, že nikdo z nás v týmu si nedělal iluze, že budeme ti nejlepší a nejzajímavější. Ale ambice byly, přinejmenším u některých a u mě taky. Bez nich bych nikdy do takového podniku nešel. A tak se načas moje SL putování spojilo s mnoha lidmi, kteří se pustili do experimentu, o kterém nevěděli, jak vůbec dopadne.

Počet vydaných čísel nakonec dosáhl čísla deset a vydali jsme i jedno speciální číslo o světě Blue Mars v rozpětí necelého jedno roku. Číslo od čísla stoupala kvalita obsahu a v mnoha případech i grafická stránka věci. Já jsem psal zřídka, ale připadla mi poměrně velká úloha provést jazykovou korekci každého příspěvku.

Oslovit větší množství lidí prostřednictvím našeho časopisu bylo určitě našim hlavním cílem. Nakolik se to podařilo musí posoudit jiní. Samozřejmě námitkou může být, že webová stránka nebo blog může oslovit mnohem více lidí. Ale na druhou stranu, mimochodem taky jsme měli blog, je-li něco zavedeno delší dobu, pak má mnohem větší šanci, než co je nové.

Avšak nechci to brát jako výmluvu. Dosáhli jsme přinejmenším jisté sledovanosti, a to jak časopis, tak blog. Získali jsme inzerenty a slušný počet lidí ve skupině (group). Časopis byl k dostání na mnoha CZ a SK simech a dal se koupit zadarmo i na xstreet.

Nelituji toho a bylo mi velkým potěšením pracovat s těmito lidmi. To, že časopis skončil nadobro je jedna věc. Druhá je, že to byla po všech stránkách velká zkušenost pro mě, jak psaní korektur, tak práce s lidmi.

A trocha parafráze na závěr: „Vzdálenost od hvězd nebo atomů je sice velká v obou směrech, velká i malá, přesto jsem si svoje poznání rozšířil také v obou směrech.“

úterý 1. prosince 2009

Střípky

Dnes to nebude dlouhý příspěvek, na něm pracuji, ale jen pár střípků z dnešního dne zachycené na dvou fotografiích. Po ránu mě to svedlo sednout si pod strom s knížkou v parku v Bohemii a trochu meditovat. Den ubíhal dosti pomalu a po přečtení jednoho blogu jsem si vlastně uvědomil, co je dnes za den. Tak i já se připojil ke dni boje proti AIDS, jak je vidět na druhém snímku.