pondělí 31. srpna 2009

Párty

Poslední víkendový den srpna 2009 a v Second Life se roztrhl pytel s párty. Během odpoledne a večera jsem dostal cca 8 pozvánek na nějakou párty. Samozřejmě člověk, ani avatar nemůže být na několika místech současně nebo se „rozosmit“. Takže jsem musel volit a první volba padla na Insomnii, kde hrál DJ Stase. Sice jsem přišel brzo, protože naše porada v redakci Globu skončila dřív, ale mezi tím jsem se ještě stačil převlíknout.

Na místě už byla Linn a ladila světla klubu a za chvíli se objevil i DJ. A pak se rozjela slušná párty, kam se sletělo několik milých lidiček. Navíc se hrála super muzika a nikdo nezůstal sedět a všichni váleli na place. A to i přes všechny problémy, které ten den v SL byly. Lagy a lagy a zase lagy. Přesto to nikomu neubralo na náladě.

Jenže já už jsem byl později poměrně unavený, tak jsem se rozloučil svým obvyklým způsobem, že jdu objímat polštářek. Přesto se jsem ještě mrknul do klubu Arsenal, na jednom německém simu, protože jsem věděl z pozvánky, že se tam koná párty k druhému výročí existence klubu. Vlastně to byla megapárty, protože trvala 12 hodin a celkem se vystřídalo 12 DJů.

K mému velkému překvapení, vzhledem k lagům ten den, tam řádilo 48 lidí a po celou dobu, co jsem tam byl to fungovalo. A to bylo kolem spousta světelných efektů a sploder jel na plný plyn a lindeny se sypaly ve velkém množství v daný čas. Prostě bych tam byl déle rád, ale druhý ten volala práce, takže log out.

Druhý den ráno na mě čekala dvě překvapení. To první po spuštění SL, a sice, že v Arsenalu se ještě tancovalo a poslední zbytky po 12-ti hodinovém maratónu se loučili s tím, že si dají ještě šálek čaje. To druhé bylo po přijetí zprávy z Koinup.com o top simech SL za měsíc srpen a ejhle, co se tam neobjevilo: Sim Nautilus – Gisco reprezentovaný klubem Insomnia!

Links: Top SLsimy srpen 2009, Top - Insomnia

čtvrtek 20. srpna 2009

Second Life 13

Dnes dám na odlehčení opět nějaká zajímavá místa, ale prostřednictvím videí. Loď brázdící nekonečný oceán na Black Spot, to je domov pirátské lodi Blacka Sparrowa a najdete tam i jiné pirátské lodě různých velikostí. INSILICO je cybercity vystřižené jako ze sci-fi nebo komiksů, věčně temné a jen prosvětlené světly v budovách. A nakonec v moři ztracené AM Radio's The Red and The Wild na IDIA Laboratories.

HD se doporučuje.

SLurl: Black Spot, INSILICO, IDIA Labs






středa 19. srpna 2009

Dlouhá cesta – Bod šest – Komunita

Slovo komunita pochází z latinských slov cum = spolu, mezi sebou a munere = darovat. Je to uskupení lidí, kteří sdílejí stejný prostor, stejné zájmy a stejná přání. Jak říkají sociologové, patří ke komunitě fyzický kontakt. Jak však aplikovat pojem komunita na Internet jako takový a na virtuální svět jako je Second Life? Existují tam komunity? Najdou se tam lidé, resp. jejich vtělení – avataři, kteří se dokážou semknout za jakýmkoliv účelem, aby vytvořili komunitu?

Ano, najdou. Říká se jim Groups (skupiny) a skutečně sdružují obyvatele SL s podobnými zájmy, třeba jen, aby informovali své členy o konání nějaké akce, výstavy, párty apod. Fyzický kontakt pravděpodobně není nutný a ani by v SL nešel. Přesto mají skupiny svoje enormní výhody, stejně jako groups na jiných sociálních sítích, jako je třeba Facebook nebo MySpace. Nebo na diskusních skupinách běžných na Internetu. Tou výhodou je okamžitá informace v daném čase, která se ihned objeví všem členům skupiny, ať už jsou online nebo offline. Druhá výhoda je multimessaging, tj. skupinový pokec (prosím neasociovat se „skupinový sex“). Ten se však někdy zvrhne v tlachání o ničem nebo je to (s)prosté obtěžující spamování.

Skupin je v SL nepřeberné množství a i když jich lze mít maximálně 25 kousků na profilu, někdy to ani nestačí a člověk se musí s některou, chtě nechtě, rozloučit. Některé skupiny mají velký počet členů a myslím, že české a slovenské za nimi určitě nezaostávají. Např. www.secondlife.cz komunita má nyní 10345 členů. A můj seznam skupin se asi neliší od jiných. Jen chcete nakupovat v zajímavých odchodech, chcete chodit do oblíbených klubů, chcete obchodovat se zajímavými akciemi spojenými s prostorem SL nebo jen chcete patřit do nějakého klubu svých přátel.

Komunita je možná něco jako rodina, do které patříte nebo byste chtěli patřit. Komunita to jsou možná vaši přátelé, anebo jsou to vaši nepřátelé. Prostě komunita je nutná a konečném důsledku nezbytná pro přežití v SL.

(Dopsáno včera při sledování finální sekvence filmu Paříž, Texas Wima Wenderse)

pátek 14. srpna 2009

Le Cinéma de la vie

Dnes to nebude o mně a o Second Life, i když na konci uvidíme. Inspirací dnes pro mě bylo nové číslo televizního programu, kterým jsem si ráno u snídaně listoval. Sice nekoukám moc na televizi, protože tam nic kloudného není, a nebo jsem prostě v SL. Avšak tentokrát mě to teda zaujalo, tak vám zkusím dát pár tipů.

Gejša (Memoirs of Geisha) je velmi krásný film, který vznikl podle stejnojmenné románové předlohy od Artura Goldena. S malou Čijo se život nemazlí. Je otcem prodána gejšám do Kjóta, kde z ní má vyrůst jedna z nich. Hned po příchodu do domu ale narazí na nenávist Hacumomo, která ji dožene k útěku, po němž se zdají její šance na lepší život zmařeny. Cestu jejího osudu ovlivní setkání s předsedou, jediným mužem, který se k ní zachoval laskavě. Jediným mužem, kterého bude navždy milovat. Mužem mimo její dosah, kterému se může přiblížit jen jako Gejša Sajuri. (So 15.8. 20:00 NOVA)

Hurá ať žije Brno! Nuda v Brně je dobrá sranda, stačí si jen přečíst kousek o čem to je. Podle povídky Pavla Beďury Dva mladí - Standa a Olinka se seznámí na sportovní olympiádě. Píší si každý den a po roce této dopisové známosti napíše Olinka Standovi: "Stando, přijeď v sobotu na večeři a pokud budeš chtít, můžeš tady i spát." Jelikož ještě nikdy s nikým nespali, nastupují rady "Jak na to". Bratr Jarda učí Standu jak nasadit ochranu a ukazují si spolu v lékařském atlasu. Ženy z domu, kde Olinka bydlí, poznaly ten okamžik každá trochu jinak. Konečně nastane ... (Ne 16.8. 20:00 ČT1)

Kdo má rád Elijaha Wooda, tak Střípky vzpomínek. Barney Snow se jednoho dne probudí v nemocnici a ze svého života si nepamatuje nic, jen své jméno a opakující se vzpomínky na autonehodu. Budoucnost je nejistá a on si z kliniky vytvoří přechodný domov. Brzy zjišťuje, že všichni ostatní z oddělení umírají na smrtelné choroby - všichni kromě něho. Když další pacient Mazzo požádá Barnyho, aby dělal hostitele jeho setře Cassie, která jej chodí navštěvovat, vznikne mezi nimi hluboké přátelství, které rozkvete v lásku. Pro Barnyho tento vztah znamená nový začátek. Jak mu však střípky vzpomínek začínají vytvářet celistvý obraz, začíná odhalovat záhadu kolem svých podivných snů a ... (Ne 16.8. 22:30 ČT2)

A tohle opravdová chuťovka pro fajnšmekry a navíc můj srdeční film, který jsem viděl už hrozně dávno, ještě když v našem kině fungoval filmový klub. Název filmu je „Paris, Texas“ a opravdu to není mýlka město Paříž je nejenom ve Francii, ale také v Texasu. Odehrává se v Americe a je to pohled evropského režiséra (Wim Wenders) na tuto zemi. Muž bloudí pouští a neví kdo je. Jeho bratr ho nalezne a snaží se mu připomenout, kdo je, že vedl krásný život se svou ženou a synem čtyři roky před tím. Jak se mu paměť vrací, dostává se do kontaktu s různými lidmi z minulosti. Pro mě byla v té době naprosto nepřekonatelná herečka, která hraje manželku tohoto muže, krásná Nastassja Kinski. (Út 18.8. 20:00 NOVA CINEMA)

Představovat film Četa o osudech amerických vojáků ve válce ve Vietnamu asi není nutné. Jestli si dobře pamatuji ve filmu se objeví i samopaly, které jsou ve výzbroji naší armády. (St 19.8. 22:25 NOVA)

Charismatický Ir Jonathan Rhys Meyers je znám díky populární sérii Tudorovci, kde hrál Jindřicha VIII. Vznikne zajímavý trojúhelník ve filmu Match Point. (ČT 20.8. 22:30 NOVA)

A nakonec uvedu jeden klasický český film s skvělou Janou Brejchovou a neméně skvělým, dnes už nežijícím, Miroslavem Macháčkem – Skalpel prosím. (PÁ 21.8. 22:10 TV BARRANDOV)

Nakonec se, ale přece stejně dostanu k SL. Skupina nadšenců CARP (Cybernetic Art Research Project, oficiální web) v posledních několika vytvořila v prostředí SL filmovou adaptaci slavné mistrovského kousku režiséra Fritze Langa Metropolis. Film je původně němý, takže v SL je k němu nově vytvořena i hudba. Celková asi hodinová délka je rozdělena do několika machinim dostupných na YouTube. Zde je jedno z nich. Užijte si to.

středa 12. srpna 2009

Dlouhá cesta – Bod pět – Město

„Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká.“
Proroctví kněžny Libuše se sice týká našeho dnešního hlavního města Prahy, ale tehdy před dvěma roky nikdo nemohl stejně vědět nebo předpovídat, jaké ono to město bude, a jestli se jeho sláva snad bude dotýkat hvězd. Je zřejmé, že mluvím o našem městě Bohemia, která avšak leží na simu Czechoslovakia.

Tak jako kněžna Libuše viděla daleko do budoucnosti z hlubin dějin a času, tak snad viděli i tvůrci Bohemie a své vize vtiskli do zdí a plání města. Částečka po částečce se přibližovala a spojovala, a pixely a primy narůstali a množili se, až konečná podoba města spatřila světlo světa. Ne však tam, kde měla.

Stíny. Skrytá místa. Temné kouty a zátiší. Cesty, které nikam nevedou. Lidé, kteří nejsou. Jen cosi v prostoru. Ticho a tma. Jako když Dětská královna a Bastian ve finále Nekonečného příběhu rozhodovali o osudu Fantazie. Jako když spirála stoupá závit po závitu k výšinám nebo se propadá sama do sebe a tak zaniká.

Jen malé zrnko písku a přání, potom další přání a potom ještě mnoho dalších přání a svět se zrodil. Mlhy Avalonu se rozplývají a já vidím město veliké, které se rozprostírá po celé ploše od kraje ke kraji. Avšak časový úsek je dlouhý.

Přesun, fyzický a možná i psychický, způsobí zrození města jiného, na jiném místě a přesto stejného. A tam ho známe i dnes. Jiné, ne ve smyslu své vnější podoby, ale jiné ve smyslu své vnitřní identity.

Tichá a prázdná Bohemia.


pondělí 10. srpna 2009

SS Galaxy

(Poznámka autora: Tento článek jsem původně zamýšlel pro tento blog, ale vyšel již exkluzívně 8.7.2009 v in-world časopise Globe v Second Life v trochu pozměněné podobě vhodné právě pro tento časopis. Zde je jeho původní varianta.)

Už si ani dobře nevzpomínám, kdy jsem se poprvé projel na lodi. Vlastně, když jsem byl malý, tak mně a sestru vzali naši rodiče na parník, který jezdil na „brněnskym Priglu“ (= brněnská přehrada). Pak to bylo asi v bývalém Sovětském svazu v Soči, dnes tedy v Rusku. To jsme někam jeli rychlou lodí po moři a pamatuji si, že mi bylo dost blbě, ale klasická mořská nemoc to nebyla. Další cesta na moři byla ze severoněmeckého města Bremerhaven, odkud jsme jeli na výlet na ostrov Helgoland. Když jsem byl v Itálii, tak jsme také použili loď a to hned třikrát. Nejprve pro přejezd přes Mesinskou úžinu (leží až dole ve špičce italské boty) na ostrov Sicílii. Tento trajekt nás spolkl s celým autobusem a vedly na něho i koleje, takže tam mohl najet celý vlak. Podruhé to byl už velký trajekt ze sicilského městečka Milazzo severně směrem k Liparským a Eolským ostrovům, konkrétně na Vulcano. No a třetí lodní přejezd byl při zpáteční cestě, kdy jsme navštívili nedobrovolné místo pobytu Napoleona Bonaparteho, a to ostrov Elba.

No, a naposledy jsem v RL jel vůbec největším plavidlem z Rotterdamu do anglického Kingston upon Hull. Pak už jsme dále pokračovali po zemi až do Skotska. Ta loď byla opravdu obrovská. Měla 11 palub, velké nákupní středisko, duty free shop, zábavní sál a samozřejmě kajuty na spaní, ale bez oken. Takže pokud nechtěl člověk prospat celých 14 hodin plavby, mohl se klidně bavit na horních třech palubách až do rána. A když jsme ráno zakotvili u břehů Albionu, tak nás přivítala pravá anglická mlha, která se všude kolem nás rozlévala jako husté mléko.

Když jsem poprvé vstoupil na její palubu při úplně jiné příležitosti, tak jsem si ani neuvědomil, jak je obrovská. Ano mluvím o lodi jménem Galaxy Queen of the Sagittarian Sea, která kotví v Sagittaria Estate a svou délkou 650 m pokrývá oblast 3 simů v Second Life. Jejích 8 palub nabízí veškeré množství zábavy, jakou si člověk dovede představit. Je to luxusní, velkolepá a důmyslně postavená loď, jaká nemá v SL obdoby. Nabízí toho hodně, ani to možná nedokáži vyjmenovat, ale pokusím se.

Jak na každou loď se někudy vstupuje, tak ani zde to není výjimkou. Naloďovací terminál je ohromující, stačí se podívat na první obrázek a porovnat rozměry avatara a lodi samotné. Základní informace najdete v recepci a je tu i model celé lodi a mapa celé lodi, která slouží jako teleportér. Najdete ji i na ostatních částech lodi. Loď nabízí různé typy ubytovacích místností od klasických kabinek až po honosná apartmá. Ceny začínají na 35 L$ za noc (min. 2 noci) v kabinách až po kapitánskou suitu za bratru 5500 L$/týden. Ta však nabízí limit 1500 primů, je tříúrovňová v přední části lodi, s privátními balkóny, s termálním bazénem a heliportem. Info najdete na recepci.

Nalodění, Reception

Pokud jste někde na lodi déle, tak se dá taky nakupovat. SS Galaxy nabízí 5 velkých nákupních center plus dárkový obchod.

Galaxy Mall, Deck 1, Zodiac Shops,
Galaxy Pool Deck Shops , Galaxy-Sag Walkway Shops, Central Prim Mall Counter, Gift Certificate Center

Rádi tancujete a bavíte. Nic není nemožného. Jsou zde čtyři místa k zábavě.

Boiler Room Night Club, Zodiac Ball Room, The Zenith Gazebo, Coral Lagoon Pool Deck

Člověk také musí jíst, i když zde v Second Life to není nutné, neboť nepotřebujeme doplňovat energii jako v RL. Přesto stojí si zajít se podívat do některé restaurace nebo baru.

Moonlight Terrace,
Japanese Restaurant
, Starlight Lounge, Constellation Lounge

Chcete-li relaxovat, uvolnit své tělo, navštivte některé ze sportovních středisek. Můžete se oddávat, koupání, sauně, masáži, zaběhat si, zahrát si basketball nebo minigolf, zastřílet si na umělé holuby, skákat padákem, lovit ryby nebo slézat horskou stěnu.

Coral Lagoon Pool Deck:
Jogging Track, Spa & Fittness Center

Samozřejmě se člověk taky chce bavit i jinak než jen tancováním. SS Galaxy nabízí nepřeberné množství vyžití počínaje holopalubou (tu určitě doporučuji), možnost se proletět helikoptérou, zahrát si různé hry, včetně šachů a golfu, sledovat ohňostroje, zabruslit si, samozřejmě na netajícím ledu, kino a uměleckou galerii.

HoloDeck Rec Room, Glacier Café & Ice Skating Rink, Galaxy Theater, Nova Straaf Galery

Možnosti lidi pokračují i na poli byznysu. Loď nabízí několik menších či větších konferenčních místností. Dále tu nechybí svatební kaple a možnost navštívit kapitánský můstek.

Poseidon Hall Conference Center, Wedding Chapel

Procházku můžete zakončit, procházkou po chodníku, kterým snadno vstoupíte do Sagitaria Estate, kde SS Galaxy kotví a navštívit Chiron Towers.

Galaxy-Sag Walkway

Možná už uplynul čas a loď zase bude kotvit jinde. Vstoupili jsem na loď při západu slunce a také ji při západu opouštíme. Posloucháme hučící moře a pozorujeme blikající bóje. Náš člun přijíždí.

(Zdroje: SS Galaxy blog, SS Galaxy Notecard)












sobota 1. srpna 2009

Dlouhá cesta - Bod čtyři - Přátelství

Second Life je plný různých tvorů, avatarů za kterými vždy stojí někdo v Real Life. Výstižně to charakterizuje slovo „loutkovodič“. Nevím, jestli jsme loutky, ty bezduché osamocené bytosti, bezcílně bloudící v SL, ovládané jinými silami, a přesto v jistém slova smyslu živé. Ne, osamocenost to určitě není, tím by se ztratil původní a hlavní rys SL – sociální kontakt.

Kontakty jsou stejně důležité, snad jako oblečení a vzhled, při prvních krůčcích v SL. Přesto nelze zaměňovat kontakty a přátelství (v angl. Contacts List a Friends List). Můj friendlist za dobu mé existence v SL narostl víceméně do obludných rozměrů, kdy jsem v prvotním nadšení přidával do seznamu každého, kdo mi friendship nabídl. Mnozí se mnou komunikovali, další většinou ne. Zůstává jen hrstka věrných, tvrdé jádro, a z něj vyčnívá pár pilířů.

Avšak jeden z nich má pro mě velkou, ne-li obrovskou důležitost. Setkání bylo čistě náhodné, jak už to bývá. Já absolutní newbík, on ostřílený a zkušený resident. Byl to on, kdo mě v podstatě uvedl do tohoto světa. Byl to on, kdo mě naučil spoustu věcí. Byl to on, kdo mě v podstatě „udělal“ tím, čím dneska v SL jsem. Jsou to jeho zkušenosti a znalosti, které dnes využívám a na kterých jsem vystavěl své bytí zde. On tu sice už není, účet má, ale vlastně dlouho jsme se neviděli, jen občasný kontakt v RL. A to je podle mě jednoznačný princip ryzího přátelství.

Sice doplňuji své články fotografiemi z SL, ale tyhle jsou příliš osobní, stejně jako jiné další v jiných situacích a s jinými přáteli. Ponechme je tedy spát.