Diamanty

Diamanty jsou věčné! Že by agent 007, James Bond. Ne, to je jen moje asociace, která se objevila po přečtení novinového článku v minulých dnech. Je hlad po diamantech. Poptávka roste a hlavně v takových zemích, jako jsou Indie a Čína. Klesá těžba a to hlavně z politických důvodů. Válka a násilí znemožňuje pracovat na nalezištích v takových zemích, jako je např. Angola nebo Demokratická republika Kongo. Zato ruce si mnou šperkařské firmy, mezi které patří např. Tiffany & Co. a LVHM Möet Hennessy Louis Vuiton. Cena roste a roste. A co vy? Už máte dárek pro partnerku nebo partnera? Co třeba tohle. Není nad pravé diamanty. Investice jako dělaná. Přitom je to obyčejný uhlík, ale ve své nejkrásnější modifikaci.

Ale ne vše je růžové. Opak je pravdou. Cena může klidně valit dolů, existují přece syntetické diamanty. Od roku 1955 jejich výroba prudce roste. Tehdy vynalezla firma General Electric postup jak je vyrábět. Mimochodem jako jediná firma zůstala součástí nejznámějšího indexu světa "Dow-Jones-Industrial". On to není opravdový index. Jedná o "average", tedy průměr: původně byly kurzy 12 amerických akcií jednoduše vyděleny dvanácti. Dnes je to 30 akcií a dělitel (kvůli zvyšování a snižování kapitálu, novým titulům, atd.) je opravdu komplikovaný. Přesto se celý svět orientuje na "Dow-Jones-Index".

A co na to burza? Nevím.

A co na to Second Life? Tak to vím, navštivte luxusní shop Diamonds Fashion na simu Diamonds.

Dekadence

V neděli večer probíhala v klubu CCaS na Slovakii Párty účesů. Tak jsem se rozhodl prohrabat svůj inventář, jestli tam nemám nějaké zajímavé vlasy než běžně nosím. Vzpomněl jsem si, že mám jedny ještě nerozbalené od značky PXD Toxic, tak jsem zaletěl na pískoviště na Bohemce a za chvilku už byly v inventáři. Ještě nějaké vhodné oblečení, protože jsem zrovna měl na sobě takovou kombinaci, která se k těm vlasům moc nehodila. Navíc nosím na horní části těla tetování a několik šperků. Takže to nakonec vyhrály kožené kalhoty a skvělé kožené boty. Ještě jsem hledal nějaký doplněk a omylem jsem si nasadil vějíř! V klubu byl i toxic Lemon a naznal, že je to docela dekadentní. Tak jsem si tuhle kreaci nechal na sobě, než jsem pak odešel domů do RL. Druhý den mně napadalo, že bych tuto kreaci měl zvěčnit na fotkách. Stalo se, posuďte sami.

Inspirace 2

Tak jsem zase brouzdal v několika posledních dnech a narazil zase na pár pro mě inspirativních videí ze světa Second Life. První video je inspirováno klasickou poezií, a sice básní „The Stolen Child“ od Williama Butlera Yeatse. Byl to Ir, ale psal anglicky.

V SL existuje mnoho nádherných a fantastických míst. Na druhém videu jedno takové je, a mám pocit, že už jsem ho tady představoval.

Strážní andělé jsou tajemní tvorové, kteří existují nejen v našem světě, ale i v SL. Jsou stejně nádherní, jako děsiví. Jako ten ve videu „Lost“?

Rytmus. Vibrace. Zvuky. Hlasy. Tanec. To vše je v posledním videu „Two Planets“. Ve všech případech doporučuji shlédnout verze v HQ.

(Zdroje: Vimeo, YouTube)

The Stolen Child from Lainy Voom on Vimeo.

Follow the Lad from Carla Broek on Vimeo.

Hot News

Přece ještě jedna celkem horká zpráva, kterou jsem obdržel z blogu SL Newspaper. Původní text je zde. Pokusil jsem se ho přeložit, místy zkráceno.
***************************
Milí fotografové Second Life,

přede dvěma týdny zemřel virtuální umělec Vanfarel Kupfer. Bohužel nezanechal své virtuální přítelkyni Native Aeon žádné kopie svých prací (no trans, no mod).

Avaři v Second Life věnují tisíce hodin vytváření obsahu a celá tato práce je ZTRACENA, když zemřou. Ano, i když zálohovali svoji práci předáním nějakému altovi. I když dali své heslo k účtu někomu. Když zemřete a nepodniknete vhodné kroky, nikdo ani Linden Lab nemůže legálně dostat se k vaší práci. Je jednoduše ztracena navždy.

Komunikoval jsem s Linden Lab ohledně správného postupu k získání nějaké uměleckého díla – nebo pro tento důvod – jiných aktiv (majetek) v SL. Legální a správný je postup je tenhle: https://support.secondlife.com/ics/support/default.asp?deptID=4417&task=knowledge&questionID=4265

Jedním slovem, navrhuji určit jeden den v roce, 18. květen k podpoře obsahu tvořitelů – „Will your Work“.

Cílem by byla oslava díla Vanfarela Kupfera kdy ve stejnou dobu lidé buď dají kopie svých prací někomu nebo více avatarům (ne alti), kterým důvěřují nebo je přídají do svých Real Life závětí.

Současně 18. května a po celý týden ve spolupráci s milovanou Vanfarela Kupfera, Native Aeon, bude jeho práce vystavena na čtyřech místech: jeho bývalý sim, EnLuminaria, v Crescent Moon Gallery, v Blackwater Gallery a v Chakryn Forest. Pochopitelně, Native je stále hluboce zarmoucená jeho ztrátou a když jsem se jí ptala, jak mohu pomoci, prohlásila, že jejím největším přáním je, aby se Vanfarelova práce stala známou po celém SL. Buď tomu tak.

Žádám všechny bloggery, fotografy, vedoucí komunit a další, aby se připojili ke mně a napsali a propagovali pondělí 18. květen, 18. květen jako Will your Work den k vytvoření povědomí o této důležité věci. Pokud mluvíte více než jedním jazykem, pomožte nám předat tuto správu svým přátelům v jejich rodném jazyce. Pomůžete nám?

Ciťte se svobodní při tvorbě svých vlastních výtvorů.

Bettina Tizzy
(Zdroje:http://www.flickr.com/groups/willyourwork/, SL Newspaper)

Inspirace

V dnešním příspěvku vám představím tři filmečky, na které jsem narazil.

Skupina SpaceJunky jistě není pro mnohé žádnou neznámou, vždyť nedávno koncertovali v Tornádo Clubu a zpěvačka Shakti Cianci poskytla také interview časopisu Globe. Píseň „I Am“ je věnována různorodosti, rozmanitosti.

Druhé video „For You“ už svým názvem napovídá, o čem je. Láska je mocná čarodějka, jak mezi lidmi, tak i anděly a navzájem.

Nakonec jsem si nechal opravdu mistrovský kousek. Video inspirované krátkými příběhy a povídkami Edgara Allana Poea „Never More“ je natočeno v novém dynamickém prostředí Second Life.

Potěšte se!

Press Enter to “Say“

Název dnešního příspěvku jsem si vypůjčil z názvu odborného článku autorů J. de Winter a S. Vie (1.). Vlastně nejprve mě jako vědeckého pracovníka zajímalo, jestli existují nějaké studie na téma Second Life. Kupodivu jsem našel několik zajímavých odborných článků, viz seznam na konci příspěvku.

Zajímavá jsou také témata, kterými se zabývají. Vede určitě výuka a vyučování všeho druhu (1.-3.) a další článek analyzuje tzv. „traffic“ v Second Life (4.). Zde jsem se dověděl, jak vlastně vypadá SL architektura, co to je sim, jak souvisí simy s regiony, jaké jsou v SL typy serverů a co se všechno děje při logování do klienta. Jelikož SL je hlavně o grafice, tak nechybí ani článek, který se zabývá vytváření trojrozměrných fraktálů v SL (5.). Poslední dva články (6.,7.) jsou z medicínské oblasti – o virtuální lékařské praxi a o autistech v SL.

První článek je hodně zajímavý, tak z něho vytáhnu několik zajímavých věcí.

„Ačkoliv významy slov hra (anglicky game – latinsky ludus) a hraní (anglicky play – latinsky paidea) se překrývají v mnoha ohledech – oboje se řídí striktními pravidly – hry jsou druhem hraní, které končí vítězstvím nebo porážkou, ziskem nebo ztrátou.

Ačkoliv Second Life není hrou – nemá definovaná zakončení, která určují vítězství nebo porážku – tak si stále uchovává mnoho stejných výchovných či vzdělávacích výhod jako počítačové hry, které vyžadují od účastníků splnění cílů.“

Tohle je přesně v intencích toho, co propaguji v SL už hodně dlouho. ANO SL NENÍ HRA.

A kdo jsou to avataři obývající svět SL?

„Oni (avataři) ztělesňují naše nejhlubší přání, touhy, ctnosti a, ano také, neřesti. Nic není víc autentické.

Avataři odrážejí a zároveň se odchylují od hráčských offline identit.“

S tímhle také naprosto souhlasím. Pak se v článku objevil list otázek, které by měl instruktor/učitel předložit studentům. Já si myslím, že jsou zajímavé a že by si na ně měl určitě každý pro sobe odpovědět sám. Zde jsou:

• Jak váš avatar vypadá a jak se obléká? Platili jste za zvláštní věci nebo za značkové oblečení? Proč jste se rozhodli vytvořit takový vzhled jaký máte?
  
• Jakého pohlaví a jaké sexuální orientace je váš avatar a jak vaše pohlaví a orientace ovlivňují vaše interakce uvnitř Second Life?
  
• Jaké způsoby/metody limitují vaše konání, pohyb, myšlení a vyjadřování? Co jste chtěli dělat nebo sdělit v Second Life, ale nemohli?
  
• Jaký je vztah mezi tím, co chcete říci a technologiemi, které umožňují „mluvit“ v herním prostředí? Jak psaní nebo hlasové schopnosti (voice chat) dělají komunikaci snadnější nebo obtížnou a proč?
  
• Jakou práci jste museli dělat při hraní v prostředí, když jste chtěli? Koupili jste si nějaké věci za Lindiny nebo jste si naskriptovali nějaký svůj objekt k používání v Second Life.
  
• Udělali jste něco, o čemž si myslíte, že je prohřeškem – proti normě? Angažovali jste se v „griefing“, v úmyslně agresivních a provokativních činnostech nebo jste někoho obtěžovali a proč? Byli jste někým obtěžováni a jaká byla vaše odpověď?
  
• Jaké paralely vidí v každodenním životě – vašem „First Life“ oproti Second Life? Jak váš charakter, který představujete v Second Life odráží nebo neodráží vaše osobní subjekty?

Na některé otázky je snadná odpověď, u jiných se musí dlouho přemýšlet. No a nakonec dám ještě dva postřehy, ale ty nechám bez komentáře

„Většina legálních hodnot na kterých jsou Američané závislí v reálném světě – soukromé vlastnictví, demokracie, právo a trestní kodex – nemohou být postulovány v těchto online světech.

Světy jako Second Life nejsou nevinné, neutrální nástroje.“

Nevěděl jsem jaké se tomuto tématu hodí fotografie z SL, ale našel jsem jeden sim Lighthouse Point. Doporučuji si tam zaletět, je tam mnoho dynamických věcí.

Literatura

1. J. de Winter, S. Vie: Press Ester to “Say”: Using Second Life to teach critical media literacy. Computers and Compositions 25, 2008, 313. (doi:10.1016/j.compcom.2008.04.003)
   
2. A. De Lucia, R. Francese, I. Passero, G. Tortora: Development and evaluation of a virtual campus in Second Life: The case of SecondDMI. Computers & Educations 52, 2009, 233. (doi:10.1016/j.compedu.2008.08.001)
   
3. L. Jarmon, T. Traphagan, M. Mayrath, A. Trivedi: Virtual world teaching, experiential learning, and assessment: An interdisciplinary communication course in Second Life. Computers and Compositions 25, 2008, 313. (doi:10.1016/j.compedu.2009.01.010)
   
4. R. Atnonello, S. Fernandes, J. Moreira, P. Cunha, C. Kamienski, D. Sadok: Traffic analysis and synthetic models of second life. Multimedia Systems 15, 2009, 33. (doi:10.1007/s00530-008-0125-1)
   
5. P. Bourke: Evaluating Second Life for the collaborative exploration of 3D fractals. Computers & Graphics 33, 2009, 113. (doi:10.1016/j.cag.2008.08.004)
   
6. K. Jähn: Die Virtuelle Arztpraxis: Perepktiven für webbasierte Gesundheitskommunikation durch „Second Life“? Public Health Forum 16, 2008, 6.e1. (doi:10.1016/j.phf.2008.07.004)
   
7. P. Fusar-Poli, M. Cortesi, S. Borgwardt, P. Politi: Second Life virtual world: A heaven for autistic people? Medical Hypotheses 71, 2008, 980. (doi:10.1016/j.2008.07.024)
   

Ztracen

Ztichlé nádraží někdy mezi hodinou psa a vlka. Třesu se zimou a ani moje propiska mě neposlouchá. Všichni spí, jen já a ptáci jsme vzhůru. Vzdálené zvuky, snad auta nebo něco podobného. Zrovna projel nákladní vlak. Cigareta dohořela. Teď si odfoukla lokomotiva. Je 1:45 a já jsem kdesi, kde nemám být. Písmo se rozpíjí. Ani si nic nedokážu představit. Možná mi chybí inspirace. Přemýšlím, co jsem neudělal. Marně. Opět si odfoukla lokomotiva. Jsem stále bdělý. Světlo už střídá tmu. Ptáci ztichli. Je slyšet jen štěkot psů.

Je to Second Life nebo Real Life?

Derniéra

Sobotní druhý májový den se nesl nejen v krásném počasí, ale těšením se na příjemné setkání při příležitosti derniéry výstavy fotografií ugandských dětí Michala Příhody, který působí ve sdružení Bwindi Orphans, a obrazů Iaoness Aichi. Sešel se nás celkem hojný počet, jak můžete vidět na fotografiích. Výstava byla umístěna v prostorách galerie Nova Straaf Gallery na lodi SS Galaxy na palubě 3. Tahle loď je opravdu ohromující a už jsem si ji částečně procházel, ale o tom až zase někdy jindy.

Úvodní slovo pronesl Fanda Ryba a jeho řeč byla vynikající. Připomněl, o jaký projekt se jedná (Bwindi Orphans) a poděkoval všem zainteresovaným, kteří výstavu umožnili, včetně členům lodní posádky. Po přesunutí do prostoru galerie si mohl každý prohlédnout vystavené fotografie a obrazy. Vlastně musím připomenout, že to byla poslední možnost zhlédnutí, protože každý měsíc zde probíhá jiná výstava. Po dohodě bude zatím na neurčito umístěno i růžové prasátko s možností přispění na stavbu školy v Ugandě.

Poté jsem se přesunul do prostorů klubu La Fabrique café a zaposlouchal se do jazzové, bluesové a soul muziky. Bohužel čas plyne stejně rychle jako v RL. Byl čas se rozloučit.

SLurls: SS Galaxy, La Fabrique

Párty

Párty není nikdy dost a z tohoto důvodu jsem se těšil na poslední dubnový den. Ten je v našich zemích znám jako den, kdy se tzv. „pálí čarodějnice“. Je to velmi starý svátek, kdy se lidé scházejí a zapalují velké ohně. Slaví se příchod jara a potažmo léta, i když letošní rok jakoby zima přeskočila rovnou do léta. Někdy se mu také říká Valpuržina noc nebo podle keltského svátku Beltaine, resp. Beltine nebo Beltane.

Nejinak tomu bylo i v Second Life, kde se na mnoha tato noc v různých formách slavila. I já se těšil, jak si zaběhnu na slet čarodějnic a čarodějů do CCaS klubu na Slovakii. Osud tomu nechtěl. Přesněji řečeno příroda zasáhla svou mocnou silou a to silou blesku, který udeřil blízko železniční tratě a společně s dalšími dvěma živly, prudkým deštěm a větrem, kompletně na několik hodin přerušil dopravu v mnoha směrech z a do města Brna, tedy i ke mně domů.

Avšak jsem si to vynahradil hned následující den na 1. máje, kdy se pozvánky na párty ani netrhly a chodily jedna za druhou. Tzv. jsem vymetl hned čtyři párty! Někde jsem vydržel déle, jinde jsem se jen otočil na chvilku. Prostě jsem spíchal na společenský ples do koncertního parku na našem simu Bohemia. Krásné prostředí, příjemná muzika a krásně oblečení lidé, to vše splnilo moji představu o příjemném večeru.

A vír tance, napětí, vášeň a touha čišely všude kolem mě.