Avatar

Vlastně to začalo jako každý obyčejný den. Budík zazvonil. Bylo nekřesťanských, pardon omlouvám se, pět hodin. Ale přesto jsem vstal. Byl pátek 8. ledna tohoto roku. Venku za okny začal padat sníh. Vlastně to ani sněžení nebylo. Jen takové malé, pomalé a lehké popadávání sněhových vloček z nebes.

Stál jsem na nástupišti a čekal na vlak do Brna. Padly závory, ale můj vlak ještě neměl jet. Pak však jeden vlak projel. Jen se mihnul a po něm ještě jeden v opačném směru. V kolejích usazený sníh se vznesl a v mohutných a širokých a stříbrných záclonách, které se třpytily v mihotavém světle nádražních lamp, se vznášel a vířil a svou mohutnou silou udeřil do našich obličejů.

Asi to hlavní se mělo stát až večer. To čekání celý den bylo neúnosné. Strašně jsem se těšil. Měli jsme s kamarádem sraz ve městě, že ještě zajdeme někam na večeři. Bohužel nejbližší lokál v dané lokalitě byl zavřený, tak jsme skončili u McDonald’s. Sice je moc nemusím, ale co se dalo dělat.

A pak se setmělo, teda obrazně. Světla v kině ztratila svůj jas a lesk. Nejdiskutovanější, nejdražší, nejvíce prodávaný, nejvíce navštěvovaný, možná nejúspěšnější a na druhé straně možná nejzatracovanější, neoriginální film začal. Ztráta času nebo jen výkřik do tmy?

Ne! Něco z toho možná ano a něco z toho nic. Není snadné psát o něčem, o čem toho bylo tolik napsáno a nakecáno. Hit této sezóny? Můj názor je ano i ne.

Tenhle film dokázal mnoho věcí hlavně díky marketingu. Příběh to je otázka. Je originální nebo ne? Idea, kdy člověk (živá bytost) díky technologii se dokáže propojit s jiným objektem, ať už v reálném světě nebo v tom virtuálním, není nová. Sci-fi literatura tohle objevila velmi dávno. Co je odlišné, například od Second Life, to jsou bezprostřednost, vnímání, emoce a všechny další rysy, které jsou člověku či bytosti dané.

Druhým aspektem je přítomnost mužského, resp. ženského principu. To není až zas tak princip jing a jang nebo matriarchální a patriarchální archetyp v protikladech, spíš dominance ženského. Znám několik příkladů, kdy ženský princip hraje hlavní roli – Eva v ráji, Alma Mater (latinsky matka živitelka, také označení univerzity nebo vysoké školy, kde student dosáhl vzdělání) nebo Gaia – Matka Země.

To, co v tomhle tříhodinovém eposu mě fascinovalo, tak kromě filmových efektů to byla právě příroda Pandory se všemi rostlinami a tvory a lidem Na’vi. Jejich ztvárnění, pohyby a mimika jsou okouzlující. Nejsem fanoušek Neko nebo Furry stylu v SL, ale pohyby ocásků a oušek byly super. Škoda, že člověk víceméně věděl od začátku, jak to asi dopadne, staré dobré hollywoodské schéma.