Svět se nořil do tmy divné noci. Jen hvězdy probleskávaly na nebi s fialovým úsvitem. Starý, snad mrtvý, snad živý strom vzpínal své větve k výšinám, obklopen podivnými objekty a hořícími plameny v blízkosti. Snad jen podivná konstrukce mi připomínala mimogalaktickou loď odkudsi z dávné budoucnosti nebo z minulosti? Něco jsem hledal, ale nemohu si vzpomenout, co to mělo být.
Ano! Zde je to! Zlomené srdce spočívá v prázdnotě. Marně hledám ozvěnu dnů minulých i budoucích, ale nic nenacházím. Padající vločky smáčejí vyprahlou zem, jakoby ještě chtěly zachránit, co se dá. Marně. Zeptám se Měsíce, kam jít, abych našel ztracené. Marnost a mlčení. Ani mrtvý strom mi neodpovídá.
Opět další den a východ slunce v šumícím háji. Stromy si šeptají starý příběh o dávném světě bez živých tvorů, o světě plném velkých plání, tu a tam přerušených pásem hor. O světě podivných a mlčenlivých strojů. Snad tam dostanu odpověď na svou otázku?
Světlo zamrzlé v čase. Pohyb nebeských sfér. Poslední záchvěv života. Pohyb a klid. Jen kolo času brázdící vzduch a moře mi připomíná, že to snad nebyla marná cesta. Odkudsi zaznívá zvláštní hlas: “Jsi skoro u konce své cesty. Vykonej ještě jeden krok a nalezneš, co hledáš.“
Padám prostorem a temnotou. Poté se vznáším a letím vzhůru. Kolem všude jen klid a mír, zpěv ptáků, šumot větru ve větvích, padající odlesky Měsíce a zářící prach miliónů hvězd. Našel jsem to!
„Satori.“
SLurls: Poetik velvets, AeroBreeze, Error, Immersiva
pondělí 6. dubna 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat