Inventář

Docela obyčejné ráno. Ale ani ne tak docela obyčejné. Za okny vlaku, kterým se opět řítím ku Praze, je deštivý a mlhavý podzimní den a Slunce se schovává za mraky. Cesta je tentokrát služební, ale s příjemným programem. Neobyčejná věc se spíš stala ráno, když jsem čekal na hlavním nádraží v Brně v hlavní hale plné lidstva. Když jsem procházel halou a čekal na kolegu, najednou u jedné z pokladen na jednom kamenném kvádru, který slouží k sezení nebo k odkládání zavazadel, ležela zelenočerná peněženka s nápisem Puma. Když jsem ji otevřel, byla tam občanka, průkazka na vlak a něco málo peněz. Po odevzdání na ČD centru se zachvěli ozvalo hlášení rozhlasu, ať si ji dotyčný vyzvedne. Snad se tak i stalo, to už nevím a ani se nedovím.

Zapomenuté nebo ztracené věci, to je věčná bolest snad každého avatara v Second Life. Inventář, který dosahuje obludných rozměrů, je nepřehledný, adresář stíhá adresář, položka stíhá položku. Náhodné smazání, včetně koše, může způsobit velkou ztrátu oblíbené věci. To se stalo i mně, když jsem si nadobro vymazal jedny z mých prvních oblíbených vlasů, které jsem si koupil za vlastní těžce vydělané lindeny. Pokusím se tu popsat můj systém řazení a rozvržení inventáře, který se mi osvědčil.

1. Pojmenování či názvy

Je to stejné jako při běžné práci s počítačem a adresáři v něm, a to ať už pracujete s operačním systémem Windows, Linux, Mac nebo jinými. Krátké, výstižné názvy jsou nejlepší bez diakritiky – angličtina neřeší – a raději nepoužívat moc speciálních znaků, jako jsou &, @, #, $ a další. Na druhou stranu se hodí k tomu, aby daný objekt byl v dlouhém seznamu na nejvyšší pozici, protože se vše řadí abecedně, a to tak, že nejprve jdou právě ty speciální znaky, pak čísla a pak písmena. Toto bych doporučil, například u Landmarks (LM), kdy nejpoužívanější LM si dáte na přední pozici, např. pomocí *.

2. Adresáře

Protože nestavím, tak mým nejpoužívanějším adresářem je Clothes (oblečení). Ze začátku to bylo šílené, kdy jsem měl všechno na jedné hromadě. Možná si myslíte, že pomohou ikonky nalevo od názvu objektu. „Zlatý prciny“, jak neslušně říká jeden můj dobrý spolužák z vysoké. Třeba košile může mít tři různé ikony: Undershirt, T-shirt nebo Jacket podle toho jak se na avatara oblékají, i když vzhledově jde o stejnou věc. U kalhot, šortek a spodního prádla je to podobné. Nakonec jsem si vymyslel optimální řazení oblečení, které vypadá takto (v závorce jsou uvedeny podadresáře):

01 Kalhoty (Jeans, Pants)
02 Samurai – ten je na dva samurajské komplety, které jsou dost složité a mají mnoho objektů
03 Obleky – to je jasné, tam jsou všechny možné a nemožné komplety oblečení, včetně společenských a dalších
04 Kosile (Rukavy bez, Rukavy dlouhe, Rukavy kratke, Top)
05 Boty
06 Ponozky
07 Spodni
08 Kabaty
09 Shorts, Trunks
10 Rukavice
11 Plavky
12 Bryle
13 Doplnky

3. LMs

To je taky kapitola sama pro sebe. Nejhorší je, když si koupíte nějaké zboží, většinou oblečení, vlasy nebo nějaký doplněk, tak je automaticky v balíčku LM na obchod. A pokud koupíte takových víc od jedné značky, tak máte po kliknutí na Mini-Map znásobené LM k jednomu místu. Další věcí je pojmenování LM. Souřadnice na konci jsou zbytečné, pokud chci mít kratší název nebo si ho přizpůsobit. Pro řazení se mi osvědčilo si dát na začátek názvu dvou až čtyř-písmenný kód (kapitálky), který nějak charakterizuje LM, např. CZ pro české a slovenské simy, BUS = business, CLUB = kluby, SHOP = obchody, apod. Je třeba dát si pozor, počet znaků je omezen. Kde jsou ty časy operačních systémů, kdy bylo povoleno je 8 znaků v názvu? To byl prostor pro kreativitu.

A stejné to bude i objektů, Body Parts a dalších, ale tady bych už nechal prostor pro vaši fantazii.