Afrika

Říká se o ní, že je kolébkou lidstva. V Olduvai se zjevil poprvé předchůdce dnešního člověka – Homo habilis a Homo erectus – a z nitra Afriky se rozšířil do celého světa. Oblast Velké východoafrické příkopové propadliny je bohatá na fosilní nálezy a Olduvai leží právě zde v Tanzanii. Avšak v roce 2002 publikovali Brunet et al. v vědeckém časopise Nature^* o pozůstatcích nejstarší fosílie hominida. Což by nebylo nic divného, ale kde byly nalezeny? Vědci je našli ve vzdálenosti 2500 km od Velké východoafrické příkopové propadliny v centrální Africe v Čadu a jejich stáří odhadli na 6 až 7 miliónů let!!! To je Afrika překvapující.

Afrika, to jsou ulice Marakéše, pyramidy blízko Káhiry, chrámy v Luxoru a Karnaku, města jako Casablanca a Alexandrie, ztracené Timbuktu se svými dveřmi, nekonečné pláně pustých a někdy zelených pouští, jako je Sahara a Kalahari, nebo hluboké a nepropustné deštné pralesy s bohatstvím květeny a zvířat, často mizejících navždy.

Afrika, to je řeka Nil se svými katarakty a vše pohřbívající Asuánskou přehradou, vody Viktoriiných vodopádů, sněhem pokrytý vrchol nejvyšší hory Kilimandžáro a hluboké doly s diamanty a zlatem v Kimberley a v Kongu.

Afrika je ale také hluboká chudoba v lesku bohatství. Je to beznaděj, vysoká nezaměstnanost, bolest a smutek, strach a smrt. To jsou vylidněné vesnice. To jsou předsudky a pověry. To je hlad, HIV a to je AIDS.

V Africe jsem byl jen jednou asi v roce 1985, bylo to v Alžíru. Nic z toho, o čem jsem teď mluvil, resp. psal, jsem neviděl, ani nezažil. Jen květy oleandrových keřů mámily svou vůní a já se v nich utápěl pod paprsky horkého afrického slunce.

Zpět do reality. Afrika se pro mě zhmotnila o právě končícím víkendu. Divadlo Husa na Provázku v Brně hostilo tuto sobotu (26.6.2010) skupinu lidí, nadšenců, pochybovačů, ale i věrných, přejících a donátorů. Afrika ke mně přišla v podobě velkoformátových fotografií, korálků a košíků vytvořených lidmi, kteří jsou tak daleko. Afrika ke mně přišla v podobě afrických bubeníků z Konga, mimochodem oni žijí v České republice. Jejich bubny úplně převrátili svět a divadlo Husa na Provázku se stalo výhní Afriky.

Avšak v mezičase jsme například poslouchali vyprávění paní Gity Fuchsové o mnoha projektech, které probíhají v Keni a v sousedních zemích. Paní Gita Fuchsová je mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně České republiky v Keni a Stálá představitelka ČR při UNEP a UN-Habitat (UNEP = United Nations Enviroment Programme, česky Program životní prostředí při OSN, UN-Habitat = Centrum OSN pro lidská sídla).

Široké spektrum programů zahrnovalo například preventivní vakcinace psů v pohoří Mt. Kulal v Keni, což každý rok dělají lidé z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně a úspěšně nebo projekt „Panenka pro UNICEF“, kdy dobrovolníci ušijí panenku a ta se pak nabídne k adopci za jednotnou cenu 600 Kč, což je suma potřebná k proočkování jednoho dítěte v rozvojových zemích proti šesti smrtelným dětským chorobám.

A samozřejmě to bylo Bwindi Orphans, protože toto občanské sdružení a jeho aktivity v Ugandě byly středobodem dění onoho dne. Začalo to už odpolední besedou a pokračovalo pak v kuloárech divadla a večer také během koncertu. Nechybělo také spojení Bwindi Orphans a virtuálního světa Second Life, což se pokusil Fanda Ryba vysvětlit a docela se mu podařilo. Podložil to fotkami z SLka, kde je také umístěn projekt školy, na kterou se také vybírá prostřednictvím prasátek na mnoha místech české a slovenské komunity. Kolem školy jsou také vystaveny fotografie dvorního fotografa Bwindi Orphans Michala Příhody. Stav konta je aktualizován na této webové stránce a všichni donátoři (víc jak 400) jsou tam i s příslušnou částkou vyjmenováni. K dnešnímu dni 1.7.2010 se vybralo 634 805 L$.

Vyvrcholením však bylo vystoupení skupiny Čankišou. Kapelu Čankišou založili původem bigbeatoví muzikanti na vánočním mejdanu v roce 1999. Za pomoci nejrůznějších nástrojů z celého světa se vrhli do pro ně naprosto nových vod ethna, world music a originálně opřeli svou tvorbu o legendu dávného jednonohého lidu Čanki. Za téměř 10 let existence si kapela vydobyla pevné místo na hudebním slunci a dnes patří ke špičce české world music.

Popsat atmosféru v hledišti i na jevišti je dost obtížené, to se musí prožít. Tak zde je alespoň pár fotografií z akce na oficiálních stránkách Bwindi Orphans a na streamu Zuzi Ritt. No a nakonec ještě tři klipy kapely Čankišou pro představu, co hrají.

Klip Zuha vznikl v Pakistánu během účasti na World Performing and Visual Arts festivalu 2007 v Lahore. Klip Borrega je animované video a bylo vyrobeno studenty Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku a Soukromé vyšší odborné školy filmové v Písku. Poslední video vzniklo na základě materiálů, které v Ugandě natočil Michal Příhoda a hudbu nahráli a zpívali Čankišou.

^*M. Brunet et al.: A new hominid from the Upper Miocéne of Chad, Central Africa. Nature 418, 2002, 145.

Fotografie: Oficiální stránka BWO, Stream Zuzi Ritt

SLurl: 3D-model školy na Shinylandu

(Zdroje: Čankišou, UNICEF, UNEP, UN-Habitat, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Velvyslanectví v Nairobi, Wikipedia, YouTube)