Lascaux

Možná jsme dávno před tím, než jsme začali malovat na kámen, malovali na vlastní kůži, okrem a uhlem. Před čtyřiceti tisíci lety jsme každopádně zanechali své malované stopy na stěnách jeskyní v Lascaux, v Ardenách, v Chauvetu.

Černé barvivo použité na malby zvířat v Lascaux se skládalo z oxidu manganičitého a rozemletého křemene a téměř polovinu směsi tvořil fosforečnan vápenatý. Fosforečnan vápenatý vznikne, když zahřejete kost na čtyři sta stupňů Celsia a poté ji rozdrtíte.

Vyráběli jsme barvy z kostí zvířat, která jsme malovali.

Budoucnost vrhá na minulost svůj stín. V tomto ohledu je v prvních gestech obsaženo všechno; tvoří svého druhu mapu. První den vojenské okupace, početí dítěte, semeno a půda.

Žal je touha destilovaná na nejčistší esenci. S prvním hrobem – když bylo poprvé do země zaseto jméno –, byla vynalezena paměť.

Žádné slovo nezapomíná na tento původ.

(Anne Michaels: Zimní krypta)

Začal jsem tuhle knihu číst dnes ráno a hned ten úvod mě příjemně naladil a z paměti mě vyskočily vzpomínky na moji milovanou Francii, kde už jsem dlouho nebyl. Musím to letos napravit.

Vzpomněl jsem si taky na Lascaux. Byl jsem v ní, ale ne v té původní, protože je nepřístupná veřejnosti, protože došlo k poškození maleb oxidem uhličitým vydechovaným návštěvníky. V roce 1983 byla vytvořena replika, tzv. Lascaux II. Kde jsou repliky dvou jeskynních sálů z v původní Lascaux, a to Velký sál býků a Obrazová galerie.

I když se jedná o věrné repliky, působí naprosto fascinujícím dojmem. Člověk si klade otázku, jak to mohl prehistorický člověk nakreslit a za jakých podmínek, při nedostatku světla, jen za svitu olejové lampy, která tam byla též nalezena.

Obrázek, který jsem připojil, sice nepůsobí tak velkolepě jako ty v jeskyni, ale alespoň si uděláte představu, jaké to tam je. Druhá možnost je samozřejmě zajet si do Francie. A kupodivu Lascaux nechybí ani v Second Life.

(Zdroj: Wikipedia)