Second Life a přesto Real Life

Human without love is same as angel without wings.

Robina Frog


Nikdy jsem si nemyslel, jak může na člověka dolehnout přítomnost RL v SL. Jakýmkoliv způsobem. Ano, podvědomě si uvědomujeme, že RL tu je, že myslíme jeho prostřednictvím, ale často to jednoduše vypustíme a žijeme jen SL. Vnější svět jakoby neexistoval. Jsme často pohlceni světem a lidmi tady v SL. A pak se to stane. Jedna zpráva, která vše změní.

Smrt Robiny Frog v RL, potažmo v SL, mně včera zastihla včera (26.9.2008) na podpoře nováčkům úplně nepřipraveného. Pravděpodobně jsme se v SL potkali asi jen jednou, ale pracovala ve stejném týmu Podpory jako já. O to víc to zabolí. Práce na Podpoře je velmi náročná, protože je to práce s lidmi, kdy máte usnadnit vstup novým do světa SL. Věřím však, že je ji dělala poctivě a s velkým nasazením, stejně jako ostatní členové týmu. O to hůř se člověk s tím, že už tu nebude, smiřuje. Francouzi říkají „C'est la vie“. Ale pro mě je to takové otřepané klišé. Dovolte mi použít raději kousek z textu písně od Petra Ulrycha z alba na téma Markéta Lazarová jako vzpomínku na Robinu Frog:

Co ze země vzchází je každým dnem
víc a víc jen zase zem
a život a smrt jsou rub a líc peněz
kterými štěstí kupujem

Každý z nás každé ráno
nakládá na svá záda
věčná ne věčná ano
z kterých se život skládá

Second Life 3 ještě jednou

Angara je stále pochmurné a temné místo. Nebe je ve dne stále utopeno v temnotě, jen v noci zazáří miliardami hvězd. Temná zákoutí a skrytá schodiště lákají k nahlédnutí. Něco se hýbe v temnotě, doléhají zvláštní zvuky. Něco se přibližuje nebo vzdaluje? Anagra není obývaná jen avatary, ale sem tam se objeví i tvorové jiní. Živoucí mrtvoly – zombies.

Já a hvězdy

Hvězdy

Zombie 1

Zombie 2

Ztracen v temnotě

Zombie útok

Útěk

Second Life 3

Ce qui embellit le désert, dit le petit prince, c'est qu'il cache un puits quelque part…

(„Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu...,“ řekl malý princ.)

Antoine de Saint Exupéry

Ano, poušť je zvláštní místo. Nekonečné prostory písečných dun, ale také pohyblivého písku, který přináší zmar. Místo, kde spalující slunce ve dne trápí znavené poutníky. Místo, kde za chladných nocí je nebe plné hvězd tak blízko jako nikdy. Občas se kolem prožene skučící vítr a zachvátí vás písečná bouře. Co je stálé, tak jsou jen „koráby pouště“ – velbloudi a fata morgána. Optický jev, který vděčí za své jméno mýtické Morganě Le Fay. Hledání ztracených měst v písku je marné, snad jen tichá oáza dokáže svlažit vyprahlé rty a posílit tělo před dalším putováním.
Fikce nebo realita? To je otázka. Možná taková poušť existuje v RL možná ne. Angara Desert na Angaře je jinou pouští. Stojí na ní město duchů jako apokalyptická vize absolutního zničení a marnosti inspirovaná fenoménem The Resident Evil. Je to jak RolePlay oblast, tak nákupní prostor. Vše na výše zmíněné téma. Je to:

Existence a řád

Zmar a chaos

Armáda a transport

Havárie a konec

Někde daleko, mimo nás

Smrt v písku

Zborcená věž

Exploze

Kontakt se světem

Tři sestry

Čas k boji

Tunel

Světla v temnotách

Oáza klidu

Cesta bytí

Nitro

Pohled na věčnost

Zničený život

Poslední nebo ztracený vlak?

Second Life 2

Každý se jednou zrodí a Second Life toho není výjimkou. Ačkoliv se avatar nenarodí nahý, na rozdíl od reálného světa, stejně chce někam patřit. Být součástí něčeho, být členem nějaké komunity, najít přátele, prostě někam patřit. Stejný nebo podobný osud potkal i mě po mém zjevení se v Second Life světě. Také jsem hodně tápal, ale učil se, ale jak jsem psal jinde měl jsem naprosto vynikajícího mentora. Dalo se očekávat, že to nebude trvat dlouho a najdu zde komunitu Čechů a Slováků (CS), jelikož sám jsem Čechem i když z Moravy. Stále však něco chybělo. Nějaký pevný bod, kam bych se mohl vracet a kde se soustřeďuje hlavní gró CS avatarů. Dlouho nebylo nic, žádné místo, žádný ostrov. Ale pak se stalo něco, na co všichni čekali. Mlhy Avalonu se rozplynuly. A to doslova. Na části ostrova Avalon hned za obchodem AVALON DESIGN za skálou vyrostlo město pojmenované Bohemia. V Second Life je však nutné je hledat pod bývalým názvem Československa, tedy Czechoslovakia. Pouze dočasně. Už dnes neexistuje a je jen ve vzpomínkách těch, kdo tam byli, popřípadě v podobě nul a jedniček v počítači jako fotografie. Jaké to tam tedy bylo? Pusťte si video tady.

AVALON DESIGN SHOP


Avalon

Ale zpátky ještě k Avalonu. Víte, že Avalon nebo také Avignon jsou dvě jména pro bájný ostrov jabloní a keltských kněží ? Keltské slovo abal znamená jablko. Ve skutečnosti se však jedná o ostrov, kam se ubírají duše mrtvých. Říká se, že bájný ostrov Avalon je místem posledního odpočinku legendárního krále Artuše a jeho ženy a také zde byl vykován meč Excalibur. Mimochodem, obchod AVALON DESIGN je stále na ostrově a je to skvělý obchod se skiny. Jméno majitele bude české a slovenské komunitě jistě známo. Vilém Beaumont. Je také autorem skvělé SL adventury „Catacombs of Avalon“. Mlhy Avalonu načas zahalily město, které se po čase a v nové kráse vynořilo na novém místě. Úsilím mnoha lidí vznikl ostrov Czechoslovakia a něm město Bohemia. Staré a Nové město se časem rozšířilo o spoustu dalších krásných míst a budov. Něco zůstalo, něco se změnilo a něco zmizelo. To, co zůstalo jsou obyvatelé města, kteří mají chuť zde pobývat a žít, ale také ti neviditelní, co se o město a vše, co s tím souvisí starají. Následující fotografie, asi nebudou reprezentativním výběrem, ale přesto pokoukněte.

Staré Město - náměstí


Staré Město - náměstí


Kaple v parku, v popředí Jára Cimrman


Nové Město - budova rádia


Nové Město - budova O₂ Telefónica


Staré Město - hospoda


Služebna Policie ČR


Nové Město - Infobod


(Zdroj: Wikipedia)

Second Life 1

Tímto příspěvkem bych chtěl začít sérii příspěvků, které by pojednávali o nějakém pro mě zajímavém místě v Second Life, které jsem objevil nebo je všeobecně známo anebo mi je někdo doporučil. Měl bych sice začít místem, které znám nejlépe a kde pobývám velmi často, tedy Bohemku, ale to nechám na jindy. Protože tenhle nápad psát takové příspěvky vznikl spontánně před včerejškem a hned jsem byl pozván na jedno takové místo, které se mi líbilo, budu psát o něm.

Jak jsem již naznačil, místo jsem nenašel, ale byl jsem do něj pozván. Je to obchůdek Gransy Fashion. Je zaměřen na oblečení ve stylu Neko. Vždycky jsem si říkal, co se to pohybuje za avatary po SL, co vypadají jako kočky. Ale ne doslova, mají malá ouška a kočičí ocas, ale jinak lidský vzhled. Pak jsem si vzpomněl, že taková stvoření jsou k vidění v japonských kreslených seriálech ve stylu manga. Opravdu slovo neko v japonštině znamená kočka domácí. A kočičky a kočky a možná kocourci a kocouři se také rádi oblékají. Pro tyhle a i pro ostatní je tenhle shop. Co tu tedy mají? Módu ve stylu Neko samozřejmě, ale také punkovou a městskou módu. Je sice hlavně pro kočky, ale jsou tu i tři věci pro kocoury. Ceny se pohybují v rozpětí 55 – 299 $L.

A pokud nechcete nakupovat uprostřed obchodu pod širým nebe je japonská zahrada s javory a s jezírkem. Sedněte si pod javor, poslouchejte cokoliv vám příjemného nebo meditujte za šumění křídel motýlů.

Jste zváni a na závěr ještě pár záběrů.

Hudební slavnosti

Tento víkend by v Brně bohatý jak na sportovní, tak na kulturní události. Na Masarykově okruhu probíhala každoroční Velká cena silničních motocyklů. Zároveň probíhal tzv. Den Brna. Akce se každoročně koná jako připomínka významné historické události z dějin Brna a hrdinství Brňanů při obléhání města Švédy v době třicetileté války v roce 1645, kdy malá skupina obránců města s pomocí obyvatel města odolala útoku obrovské přesily švédských vojsk generála Torstensona a Brno nebylo dobyto. Letos v roce 400. výročí narození maršála Louis Raduit de Souches, tehdejšího vojenského velitele města. V rámci těchto oslav byla otevřena krypta v kostele sv. Jakuba, kde si přál být pohřben.
Třetí akcí, která už začala minulý týden ve čtvrtek je 9. Mezinárodní hudební festival Špilberk, který každoročně pořádá Filharmonie Brno. Tuto neděli jsem měl možnost se zúčastnit. Na programu byla Hollywoodská noc, tj. hudba z filmů. Úspěch sklidila hlavně hudba z filmů Tenkrát na Západě a Fantom opery.

(Zdroje: Wikipedia, www.brno.cz)

Pár obrázků ze Špilberku.

Výpustek

Dnes bych se s Vámi chtěl podělit o můj zážitek z návštěvy jeskyně Výpustek v Moravském krasu (MK). Tato jeskyně je pátou veřejnosti přístupnou jeskyní v MK po jeskyni Balcarka, Kateřinské jeskyní, Punkevní jeskyni a po Sloupsko-šošůvské jeskyni.
Je známa už od 17. století, kdy tam chodili mastičkáři pro kosti pravěkých zvířat. V 19. století ji navštívil starohrabě Hugo František von Salm a později významní badatelé a objevitelé v MK, a sice Dr. Jindřich Wankel, Dr. Karel Absolon nebo Dr. Martin Kříž.
Hugo František Salm-Reifferscheidt-Raitz (1. 4. 1776 – 31. 3. 1836) náleží k předním moravským osobnostem své doby a všestranností zájmů i rozsahem činnosti se stal nejvýznamnějším příslušníkem rájecké linie Salm-Reifferscheidtů, nezastíněn nikým z rodu předtím ani potom. Byl pokrokovým a obratným průmyslníkem, vědcem, milovníkem umění, sběratelem, mecenášem a v neposlední řadě také lidumilem, který přivedl k rozkvětu své panství, stál u zrodu některých institucí (především Moravského zemského muzea v Brně r. 1817) a pěstoval přátelské styky s mnohými velikány své doby (např. Goethe, Dobrovský aj.).
Na počátku 20. století se ve Výpustku těžili fosfátové hlíny, které vznikly díky přítomnosti kosterních pozůstatků pravěkých šelem. Od roku 1938 zde měla Československá armáda muniční sklad, ale během okupace zde Wehrmacht zřídil továrnu na letecké motory. Po válce zde opět zkoumali speleologové, ale počátkem 60. let se zde opět objevila armáda a vybudovala zde tajný objekt. Tento stav přetrval až do roku 2001, kdy byl odtajněn a od roku 2008 je jak kryt, tak velká část jeskyně přístupná veřejnosti.
Jelikož se jsem zde působil jako voják základní vojenské služby, dost mě to zajímalo. Celý areál se podstatně změnil. Zůstala pouze hlavní budova. Tady je pár fotografií.

Hlavní budova



Vstup do krytu



Recyklace vody



2 dieselové motory



Jeskyně