Boty od Styles of edo

Nedávno Hunder Bellios na svém blogu psal o tom, jak hrozně se pánové obouvají v Second Life. Já bych také přispěl svou troškou do mlýna, jak se říká.

Značka Styles of edo je synonymem pro vysoce kvalitní společenské obleky a pro vše ostatní, co s tím souvisí, a to jak pro dámy, tak pro i pány. Vy výčtu toho, co shop nabízí, jsou brýle, šperky, doplňky a nechybí samozřejmě ani pánské boty. V nabídce jsou dvě značky Atlas a Prometheus. Obě jsou samozřejmě sculpted, v klasických barvách bílé nebo černé a odstínech hnědé. Jsou sice poměrně drahé, rozptyl je od 350 do 650 L$. Za to se však můžete pochlubit ve společnosti kvalitně propracovaným zbožím a když to spojíte i s příslušným oblečením, jste rázem pány večera. K mání i na XStreet.

SLurl: Main Shop

(Zdroj: Styles of edo)

Satori

Hadžime jori                      Vím už dlouho
Au wa wakare                    že setkání
Kikinagara                          přináší zas loučení.

Akacuki širade                    Přesto se ti dávám
Hito o koikeria                    na příští ráno zapomínám.


(Lesley Downer: Poslední konkubína, z angličtiny přeložil Jaroslav Höfer)

Haiku, kterou jsem použil na úvod dnešního příspěvku, píše hrdinka výše zmíněného románu Sači svému milému Šinzaemonovi. Je to milostný román odehrávající se na pozadí starého Japonska 19. století. Zakázaná láska, konkubíny, šógun, samurajové a císař, to vše, kdy vláda šógunů spěla ke konci a se vším, co představovalo Japonsko té doby, se museli sami Japonci, ať už chtěli nebo nechtěli rozloučit. Román jsem četl na několikrát a je to zatím nejzajímavější, co jsem v poslední době četl.

A tak se tento zážitek stal pro mě inspirací najít něco podobného v Second Life. SL Search je určitě silný nástroj pro vyhledávání, ale ne vždy se dostanete k hledanému cíli. Použil jsem původní název hlavního města Japonska Edo. Samozřejmě na prvních pozicích se objevila, když pominu jména avatarů, módní značka pánských oděvů „Styles of edo“. Mimochodem, patří mezi mé oblíbené. Ale to přesto nevadilo, hned v závěsu byl odkaz na sim EDO JAPAN. Ještě než se tam podíváme, tak jen málo slov o Edo.

Hrad Edo byl založen na planině Musaši v roce 1457, ale až roku 1603 se stal sídlem vlády a hlavním městem. Šogunové z rodu Tokugawa zde vládli celé zemi až do roku 1863. Japonský císař zastával v té době minoritní roli a jeho dvůr sídlil v Kjótu. Když se císař rok po zániku šogunátu vrátil do hlavního města, neslo už jiné jméno Tokio – „Východní hlavní město“ a tím je dodnes.

Sim EDO JAPAN je spíše nákupním centrem, ale plně v japonské architektuře. Co vše se tam dá nakoupit?

Vlasy značky LALA Moon v Prim Hair Shopu
Japonský nábytek značky Yamamoto
Kimona a příslušné doplňky značky Juno Kobo

a další.

Stará japonská zahrada však skrývala mnohá tajemství a zákoutí. Osamocený klečící samuraj, který meditoval ve stínu mohutné sakury a v záři velkého slunečního kotouče, chráněný hláskou v pozadí nevnímal krásu okolí. Jeho myšlenky se upíraly k jedinému.


Její jméno spočinulo na jeho rtech. V duchu ji volal. Nikdo však neodpovídal a jen stará kamenná lampa vydávala svou zář v temnotě noci.


„Snad se mi zjeví na hladině vody“, řekl si v duchu. Ryby se smutnými očima však jen líně plavaly v jezírku pod sakurou a ani zčeřená hladina nic o ní neprozradila.



Chlad noci zahnal samuraje do domku blíž k ohni. Oproštěn od svých katan a svých waraji se rozhodl ji hledat v mihotavých plamenech ohně.

Praskání dřeva však pomalu ukolébalo jeho mysl, která upadla do blahodárného spánku, a s ní i celé tělo. Snad sen přinese tak dlouho marně hledané.


Ranní paprsky úsvitu probudily vše živé i samuraje. Vzduchem se nesl zpěv ptáků a z dálky byl slyšet cinkot zvonečků koňských postrojů. V mlze rána se přibližoval průvod s nosítky. Ona přichází …