Postava zmítající se v prostoru a čase. Pobíhající z jednoho konce pódia na druhé. Zarytý výraz při úderu do kláves a k tomu zpěv. Užívání hudebního nástroje k vyluzování zvuků jiných než obvyklých. Naprosté a viditelné spojení a splynutí s hudbou. Pohledy očí. Výraz tváře. Zajímavá artikulace. Výborný hlasový rozsah. K tomu navíc super band, dokonce i smyčce, přesněji řečeno kvartet, což je vlastně něco obvykle spojené s vážnou alias klasickou hudbou. Erupce pocitů, nadšení, vášně. Euforie davu stoupající snad až k extázi. To vše korunováno nádherným prostředím a diváckou atmosférou. Neopakovatelný, dvouhodinový, i když zprostředkovaný zážitek.
Je 1. července 2004 a diváci se pomalu scházejí a usedají do hlediště na prostranství obklopeném krásou. Jsme v Blenheim Palace, rodinném sídla vévody z Marlborough, ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Napětí stoupá. A pak to vypuká. Pure, incredible jazz.
Záběr na scénu. Přichází mladý muž v džínsech a teniskách. V ruce skleničku s červeným vínem, zpola dopitým. Vstupuje na scénu a posledním douškem vyprázdní onu sklenku do dna. A pak to začne, hned první vypalovačka. Diváci se dostávají pomalu, ale jistě, do varu a když přijde na skladbu, kdy se klavír stává úplně jiným nástrojem, než by se na první pohled zdálo, davy šílí.
Ještě jsem nikdy nic takového neviděl ani neslyšel. Klavír se proměnil v bicí nástroj, kdy se mísí zvuky bonga nebo jim podobným bubnům odněkud z centra afrického kontinentu. Sám hráč pak připomíná šamana v extázi, tančícího, bubnujícího rukama na všechny části klavíru, na boky, na horní desku, na hrany, na struny uvnitř nástroje, dokonce si pod klavír lehne a použije svých tenisek na vyluzovaní zvuků po poklepu na spodní desku. Při hraní na klávesy neposedí, tj. u zpěvu i hraní stojí, a to dokonce i vyskočí na horní desku klavíru. Prostě genius.
Tak tohle vše je na DVD, které je záznamem live koncertu v Blenheim Palace, proložené krátkými shoty a interview z turné po U.S.A. Navíc několik bonusů, konkrétně videoklipy k několika jeho písním. Tohle jsem shlédl jeden večer tahem celé dvě hodiny a nemohl jsem ani pořádně usnout.
A o kom byla řeč?
Jmenuje se Jamie Cullum.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat